Jupiter je čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze (po Slunci, Měsíci a Venuši; občas je jasnější i Mars). Jupiter byl znám pochopitelně již od prehistorických dob, Galileův objev čtyř největších Jupiterových měsíců Io, Europa, Ganyméd a Kalisto (v r. 1610), nyní pojmenovaných jako "Galileovy měsíce", byl prvním objevem pohybu, který nebyl podle všeho centrován podle Země. To byl hlavní bod k prokázání Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybech planet. Galileova hlasitá podpora Koperníkovy teorie vedla až k jeho uvěznění inkvizicí. Galileo jí byl donucen odvolat svá tvrzení, ale po zbytek života byl stejně žalářován. První návštěvu Jupitera učinila v r. 1973 sonda Pioneer 10, později následovaná sondami Pioneer 11, Voyager 1, Voyager 2 a Ulysses. Nyní se na oběžné dráze nachází sonda Galileo, jež má vysílat data získaná studiem planety i Galileových měsíců ještě po dva roky. Nakrátko se k ní na konci roku 2000 přidruží i sonda Cassini, která pak použije Jupiterovy gravitace a odletí dál k Saturnu.

364 př.n.l.	čínský astronom Gan De pozoroval pouhým okem měsíc Jupitera, patrně Ganymed
1609	Simon Marius a Galileo Galilei nezávisle objevili čtyři měsíce Jupitera. Pojmenování Io, Europa a Kallisto zavedl Marius
1665	G. D. Cassini pozoroval Velkou rudou skvrnu
1676	z pozorování zatmění měsíce Io změřil Ole Roemer rychlost světla
1690	G. D. Cassini zjistil, že rovníkový pás Jupitera se otáčí rychleji než ostatní oblasti planety
1892	E. E. Barnard objevil měsíc Amalthea
1904 - 1905	Ch. D. Perrine objevil měsíce Himalia a Elara 1
1908	P. Melotte objevil měsíc Pasiphae
1914	S. B. Nicholson objevil měsíc Sinope
1932	R. Wildt zjistil v atmosféře Jupitera metan a čpavek
1938	S. B. Nicholson objevil měsíc Lysithea a Carme
1951	S. B. Nicholson objevil měsíc Ananke
1956	objev rádiového záření Jupitera
1952	W. A. Baum a A. D. Code pozorovali zákryt hvězdy sigma Arietis Jupiterem a došli k závěru, že v jeho atmosféře je převážně vodík a helium
1956 - 1962	první představy o magnetickém poli Jupitera
1960	C. C. Kiss zjistil molekulární vodík v atmosféře Jupitera spektrografem
1972, 2.března	na cestu k Jupiteru se vydala sonda Pioneer 10. Prolétla 3. prosince 1973 kolem obří planety ve vzdálenosti 131 400 km. Měřila magnetické pole, nabité částice a odvysílala 300 snímků oblačné vrstvy. Je to první sonda, která opustí sluneční soustavu. Nese plaketu s poselstvím lidstva.
1973, 5.března	cestu sondy Pioneer 10 zopakovala stranice Pioneer 11. K Jupiteru se přiblížila 2. prosince 1974 na pouhých 46 400 km. Pokračovala směrem k Saturnu
1974	Ch. Kowal objevil měsíc Leda
1974	R. Brown zjistil sodíkový oblak kolem měsíce Io
1977, 21.srpna	k Jupiteru se vydala sonda Voyager 2, po 16 dnech následovaná sondou Voyager 1. Jejich cílem byl další průzkum Jupitera a jeho okolí včetně blízkých měsíců. Voyager 1 se 5. března 1979 přiblížil na 280 000 km k Jupiteru, Voyager 2 prolétl 9. července 1979 ve vzdálenosti 645 000 km. Obě sondy odvysílaly na 35 000 snímků během výzkumu Jupitera a jeho měsíců
1979	na snímcích pořízených sondami Voyager 1 a 2 nalezl S. P. Synnot další dvě družice obří planety 1979 J1 a 1979 J2, později nazvané Metis a Thebe. Další měsíc, 1979 J3 Adrastea, objevil student D. Jewitt ve spolupráci s členy týmu pro výzkum měsíců Jupitera. Bylo to poprvé, co byl měsíc jiné planety objeven z paluby kosmické sondy.
1985	při opětovné prohlídce materiálu získaného sondami Voyager 1 a 2 nalezl M. R. Showalter velmi slabý prstenec Jupitera mezi drahami měsíců Amalthea a Thebe
1996	k Jupiteru dorazila sonda Galileo, která provedla měření a sestup do atmosféry Jupitera