| 1576 - 1596 | Tycho Brahe měřil polohy Marsu na observatoři na ostrově Hven. Tato pozorování se stala výchozím bodem pro Keplera, který vyslovil tři zákony o pohybu planet |
| 1610 | G. Galilei pozoroval fáze Marsu |
| 1659 | Ch. Huyges pozoroval Syrtis Maior, první známou podrobnost na Marsu |
| 1666 | G. D. Cassini určil dobu rotace Marsu a objevil polární čepičky |
| 1830 | J. Madler nakreslil první spolehlivou mapu Marsu |
| 1877 | G. Shiaparelli pozoroval kanály na Marsu |
| 1877, 11. a 17. srpna | A. Hall objevil družice Marsu Phobos a Deimos |
| 1947 | G. P. Kuiper zjistil oxid uhličitý ve spektru Marsu |
| 1962, 1.listopadu | K Marsu se vydala první kosmická sonda, sovětský Mars 1. V době průletu kolem cílové planety se nepodařilo udržet rádiové spojení |
| 1964, 28.listopadu | start americké sondy Mariner 4, která 14. července 1965 prolétla ve vzdálanosti 10 000 km od cílové planety a odvysílala 21 snímků povrchu |
| 1964, 30.listopadu | start druhé sovětské sondy Zond 2 k Marsu. V průběhu letu s ní však bylo ztraceno spojení |
| 1969, 24. února | start sondy Mariner 6, která 31. července prolétla ve vzdálenosti 3 390 km od Marsu. Nad rovníkovou oblastí pořídila 76 snímků povrchu |
| 1969, 27.března | na cestu k Marsu se vydal Mariner 7, dvojče Marineru 6. Přiblížil se 4.srpna k Marsu na 3 000 km a předal na Zem 126 snímků jižní polokoule |
| 1971, 19.května | start sovětské sondy Mars2. Dne 27.listopadu se orbitální část sondy stala druhou umělou družicí Marsu. Pokus o měkké přistání sestupového modulu se nezdařil |
| 1971, 28.května | start sondy Mars 3, shodné se stanicí Mars 2. Orbitální část přešla 2. prosince na dráhu kolem Marsu a stala se třetí umělou družicí Marsu. Sestupový modul měkce přistál téhož dne na povrchu Marsu v oblasti Phaenthontis na jižní polokouli jako první těleso vyrobené lidskou rukou. Po 20 sekundách bylo ztraceno rádiové spojení. Družice Mars 2 a 3 pracovaly na drahách kolem planety po dobu 8 měsíců |
| 1971, 30.května | start sondy Mariner 9, která 13.listopadu dorazila do oblasti Marsu. Do 27. října 1972 získala celkem 7329 snímků Marsu a obou jeho měsíců |
| 1973, 21.července | start sondy Mars 4, která prolétla 10. února ve vzdálenosti 2200 km od Marsu |
| 1973, 25.července | start sondy Mars 5, která měla stejné úkoly jako Mars 4. 12. února 1974 se dostala na oběžnou dráhu kolem Marsua získala řadu fotografií povrchu |
| 1973, 5.srpna | start sondy Mars 6, která se 12. března 1974 pokusila o další měkké přistání v severní části Planitia Argyre na jižní poolokouli. Při sestupu atmosférou planety zjistila velké množství argonu. Pozdější měření tento výsledek nepotvrdila. V okamžiku přistání bylo se sondou ztraceno spojení. |
| 1973, 20.srpna | start sondy Viking 1. k Marsu dorazila 19.června 1976 a stala se družicí Marsu. 20.července přistál sestupový modul v oblasti Planitia Chryse |
| 1973, 9. září | start sondy Viking 2. k Marsu dorazila7.srpna 1976 a vytvořila další družici planety. 3.září 1976 přistál sestupový modul v oblasti Planitia Utopia. Program Viking uskutečnil komplexní výzkum Marsu a jeho měsíců z oběžné dráhy a přímo z povrchu. Družice Viking Orbiter 2 pracovala do 25. července 1978. 6.8.1980 přestala pracovat družice Viking Orbiter 1. pro poruchu v energetickém systému přestal v dubnu 1981 vysílat sestupový modul Viking Lander 2. Modul Viking Lander 1 přejmenovaný na stanici dr. T.A. Mutche přestal pracovat v polovině listopadu 1982. Předpokládalo se, že tato sonda bude v provozu až do roku 1994. K přerušení práce došlo patrně nádledkem vyslání chybného povelu z pozemní stanice Obě družice Viking pořídily 52 000 snímků, které zachycují 97% povrchu Marsu. Sestupové moduly získaly 4 500 snímků a 3 milióny meteorologických měření. |
| 1997, červenec | na povrchu Marsu přistála sonda Pathfinder-studium atmosféry- a na povrchu pracovalo vozitko Sojourner - dokonalé zmapování povrchu |
| 1998 - 1999 | Mars Polar Lander- bohužel ztracen |
| 2001 | Mars Surveyor 2001 - celkové studie, průzkum povrchu, produkce surovin |
