Historie výzkumu
1576 - 1596 Tycho Brahe měřil polohy Marsu na observatoři na ostrově Hven. Tato pozorování se stala výchozím bodem pro Keplera, který vyslovil tři zákony o pohybu planet
1610 G. Galilei pozoroval fáze Marsu
1659 Ch. Huyges pozoroval Syrtis Maior, první známou podrobnost na Marsu
1666 G. D. Cassini určil dobu rotace Marsu a objevil polární čepičky
1830 J. Madler nakreslil první spolehlivou mapu Marsu
1877 G. Shiaparelli pozoroval kanály na Marsu
1877, 11. a 17. srpna A. Hall objevil družice Marsu Phobos a Deimos
1947 G. P. Kuiper zjistil oxid uhličitý ve spektru Marsu
1962, 1.listopadu K Marsu se vydala první kosmická sonda, sovětský Mars 1. V době průletu kolem cílové planety se nepodařilo udržet rádiové spojení
1964, 28.listopadu start americké sondy Mariner 4, která 14. července 1965 prolétla ve vzdálanosti 10 000 km od cílové planety a odvysílala 21 snímků povrchu
1964, 30.listopadu start druhé sovětské sondy Zond 2 k Marsu. V průběhu letu s ní však bylo ztraceno spojení
1969, 24. února start sondy Mariner 6, která 31. července prolétla ve vzdálenosti 3 390 km od Marsu. Nad rovníkovou oblastí pořídila 76 snímků povrchu
1969, 27.března na cestu k Marsu se vydal Mariner 7, dvojče Marineru 6. Přiblížil se 4.srpna k Marsu na 3 000 km a předal na Zem 126 snímků jižní polokoule
1971, 19.května start sovětské sondy Mars2. Dne 27.listopadu se orbitální část sondy stala druhou umělou družicí Marsu. Pokus o měkké přistání sestupového modulu se nezdařil
1971, 28.května start sondy Mars 3, shodné se stanicí Mars 2. Orbitální část přešla 2. prosince na dráhu kolem Marsu a stala se třetí umělou družicí Marsu. Sestupový modul měkce přistál téhož dne na povrchu Marsu v oblasti Phaenthontis na jižní polokouli jako první těleso vyrobené lidskou rukou. Po 20 sekundách bylo ztraceno rádiové spojení. Družice Mars 2 a 3 pracovaly na drahách kolem planety po dobu 8 měsíců
1971, 30.května start sondy Mariner 9, která 13.listopadu dorazila do oblasti Marsu. Do 27. října 1972 získala celkem 7329 snímků Marsu a obou jeho měsíců
1973, 21.července start sondy Mars 4, která prolétla 10. února ve vzdálenosti 2200 km od Marsu
1973, 25.července start sondy Mars 5, která měla stejné úkoly jako Mars 4. 12. února 1974 se dostala na oběžnou dráhu kolem Marsua získala řadu fotografií povrchu
1973, 5.srpna start sondy Mars 6, která se 12. března 1974 pokusila o další měkké přistání v severní části Planitia Argyre na jižní poolokouli. Při sestupu atmosférou planety zjistila velké množství argonu. Pozdější měření tento výsledek nepotvrdila. V okamžiku přistání bylo se sondou ztraceno spojení.
1973, 20.srpna start sondy Viking 1. k Marsu dorazila 19.června 1976 a stala se družicí Marsu. 20.července přistál sestupový modul v oblasti Planitia Chryse
1973, 9. září start sondy Viking 2. k Marsu dorazila7.srpna 1976 a vytvořila další družici planety. 3.září 1976 přistál sestupový modul v oblasti Planitia Utopia. Program Viking uskutečnil komplexní výzkum Marsu a jeho měsíců z oběžné dráhy a přímo z povrchu. Družice Viking Orbiter 2 pracovala do 25. července 1978. 6.8.1980 přestala pracovat družice Viking Orbiter 1. pro poruchu v energetickém systému přestal v dubnu 1981 vysílat sestupový modul Viking Lander 2. Modul Viking Lander 1 přejmenovaný na stanici dr. T.A. Mutche přestal pracovat v polovině listopadu 1982. Předpokládalo se, že tato sonda bude v provozu až do roku 1994. K přerušení práce došlo patrně nádledkem vyslání chybného povelu z pozemní stanice Obě družice Viking pořídily 52 000 snímků, které zachycují 97% povrchu Marsu. Sestupové moduly získaly 4 500 snímků a 3 milióny meteorologických měření.
1997, červenec na povrchu Marsu přistála sonda Pathfinder-studium atmosféry- a na povrchu pracovalo vozitko Sojourner - dokonalé zmapování povrchu
1998 - 1999 Mars Polar Lander- bohužel ztracen
2001 Mars Surveyor 2001 - celkové studie, průzkum povrchu, produkce surovin

A zde je pár obrázků z cesty Pathfinderu.
pauntfainder.jpg(1 kb) soujouner.jpg(2 kb) kamen.jpg(1 kb)