U Neptunu byly dosud objeveny pouze dva měsíce; větší z nich, Triton, má průměr asi 6 000 km a je tak největším měsícem vůbec. Taky je nejchladnější dosud pozorované těleso ve sluneční soustavě, s povrchovou teplotou -228 stupňů Celsia.
Ten druhý se jmenuje Nereida, který je mnohem menší. Triton navíc obíhá retrogárně a Nereida má neobyčejně excentrickou dráhu.
Neobvyklost Neptunovy soustavy byla jedním z důvodů, který vedl k představě dávné katastrofické události, při níž byly výrazně pozměněny dráhy dnešních Neptunových měsíců a jeden z dřívějších měsíců, dnes známý jako planeta Pluto přešel na
samostatnou dráhu kolem Slunce.


| Jméno | Rok nalezení | Vzdálenost (km) | Oběžná doba (d) | Průměr (km) | Objevitel |
| Naiad | 1989 | 48 227 | 0,294 | 58 | Voyager 2 |
| Thalassa | 1989 | 50 075 | 0,311 | 80 | Voyager 2 |
| Despina | 1989 | 52 526 | 0,335 | 148 | Voyager 2 |
| Galatea | 1989 | 61 953 | 0,429 | 158 | Voyager 2 |
| Larissa | 1989 | 73 548 | 0,555 | 208x178 | S. Synnott |
| Proteus | 1989 | 117 647 | 1,122 | 436x416x402 | S. Synnott |
| Triton | 1846 | 354 760 | 5,877 | 2 705.2 * | W. Lassell |
| Nereida | 1949 | 5 513 400 | 360,14 | 340 | G. Kuiper |
* ... retrográdní směr obíhání
Na jižním pólu Tritonu byly objeveny gejzíry kapalného dusíku, které vyvrhují černý prachový kouř na velké vzdálenosti (až 150 km) a zbarvují povrch měsíce černě.
Gejzír pracuje podobně jako konvice na kávu. Tlak se vytváří u dna, kde končí trubice naplněná kapalným dusíkem. jakmile stoupne tlak na určitou potřebnou úroveň, je kapalina v trubici vytlačena nahoru stejně jako u pozemských gejzírů.