Střední vzdálenost od Slunce 4496 mil. km Nejmenší vzdálenost od Slunce 4456 mil. km Největší vzdálenost od Slunce 4537 mil. km Doba oběhu kolem Slunce 164,79 roku Rychlost oběhu kolem Slunce 5,43 km/s Doba otočení kolem vlastní osy 17 h 50 m Průměr planety 48 600 km Hmotnost 1,03 E+26 kg Hustota 1670 kg/m3 Teplota na povrchu 50 K Chemické složení atmosféry H2, He, CH4 Magnetické pole ? Měsíce 8

Neptun se nachází v průměrné vzdálenosti 4,5 miliardy kilometrů od Slunce. Svým vzhledem, velikostí a hmotností je dvojníkem Uranu, jeho atmosféra je však bouřlivější.
Modrá barva Neptuna je způsobena absorpcí červeného světla metanem v atmosféře

Dráha
Neobvyklost Neptunovy soustavy byla jedním z důvodů, který vedl k představě dávné katastrofické události, při níž byly výrazně pozměněny dráhy dnešních Neptunových měsíců a jeden z dřívějších měsíců, dnes známý jako planeta Pluto přešel na samostatnou dráhu kolem Slunce. Protože oběžná dráha Pluta je velmi excentrická, občas překříží dráhu Neptuna a dostane se blíž ke Slunci - to dělá na pár let z Neptuna nejvzdálenější planetu Sluneční soustavy.

Rotace
Neptunův rok, tedy jeden oběh kolem Slunce, trvá na Neptunu téměř 165 pozemských let. Rotační osa je vůči rovině oběhu skloněna přibližně o 29°.

V důsledku své vzdálenosti od Slunce dostává Neptun 900krát menší množství energie než Země. Zjišťujeme však, že vydává 2,7krát větší množství energie, než přijme. Zdroj tohoto vnitřního tepla neznáme, odůvodňuje však bouřlivé pohyby atmosféry

Výzkum
Historie objevu Neptunu je velice zajímavá. Po objevu Uranu se astronomové pokoušeli stanovit Uranovu dráhu a polohu na obloze, ale jejich výsledky se neshodovaly s pozorováními. Zdálo se, že tento nesoulad lze vysvětlit gravitačním působením neznámé planety, obíhající kolem Slunce až za Uranem. Úlohy stanovit teoretické parametry dráhy se ujali dva astronomové - Francouz Leverrier a Angličan Adams. Dospěli k téměř shodným výsledkům a na místě, které předpověděli, objevil J.G.Galle v roce 1846 novou planetu, později nazvanou Neptun.

Řez

Jádro planety je pravděpodobně kamenné s hmotností 1 - 2 hmotnosti Země. Panuje v něm teplota 15 000 K a tlak 8 . 1011 Pa. Jádro obsahuje především železo a silikáty a je obklopeno ledovým pláštěm složeným z amoniaku a methanu. Na něm se může nacházet vrstva vody a čpavku. Nad pláštěm je kůra obsahující vodík, helium, amoniak a methan v kapalném i plynném stavu. Předpokládáme, že alespoň část pláště z vody a amoniaku je plastická nebo tekutá a atomy jsou ionizovány. Průměrná hustota Neptunu činí něco přes 1 600 kg´m-3.

Složení
Složení Neptuna je pravděpodobně podobné složení Uranovu - různé "ledy", horniny, zhruba 15% vodíku a trocha hélia. Stejně jako Uran, ale na rozdíl od Jupitera a Saturna, asi nemá zvláštní interní vrstvy, ale materiál bude víceméně rovnoměrně rozptýlen v celém tělese.

Magnetické pole
Pravděpodobně vzniká pohyby vodivého materiálu (zřejmě vody) ve středních vrstvách.. Magnetické pole je slabší a má podobný charakter jako u Uranu. Magnetická osa je od rotační skloněna o téměř 50° a magnetický dipól se nachází excentricky vůči středu planety. Byly pozorovány i slabé polární záře. Magnetická osa prochází ve vzdálenosti větší než 10 000 km od středu. Z měření rychlosti rotace magnetického pole byla určena rychlost rotace oblasti generující magnetické pole na 16 hodin a 3 minuty. Doba rotace je rozdílná pro různé planetografické šířky a vrstvy. Údaje mají značný rozptyl: od 12 až do 21 hodin.

Mytologie
V římské mytologii byl Neptun (řecký Poseidon) bohem moře.