Střední vzdálenost od Slunce 5900 mil. km Nejmenší vzdálenost od Slunce 4425 mil. km Největší vzdálenost od Slunce 7375 mil. km Doba oběhu kolem Slunce 248, 43 roku Rychlost oběhu kolem Slunce 4,74 km/s Doba otočení kolem vlastní osy 6,387 dne Průměr planety 2200 km až 2400 km Hmotnost 1,4 E+22 kg Hustota 2000 kg/m3 Teplota na povrchu 40 K Chemické složení atmosféry CH4,N2, CO2 Magnetické pole ? Měsíce 1

Pluto je (obvykle) nejvzdálenější planeta od Slunce a zdaleka nejmenší. Pluto je menší než sedm měsíců Sluneční soustavy (Měsíc, Io, Europa, Ganymed, Callisto, Titan a Triton).

Někteří astronomové se domnívají, že tato planeta je dávným měsícem Neptuna. Svou svobodu měla podle nich získat v důsledku srážky s jiným tělesem Také se nabízí otázka, zda by Pluto neměl být spíš klasifikován jako velký asteroid nebo kometa než jako planeta. Někteří vědci také zvažují možnost, že by se mohlo jednat o největší těleso z Kuiperova pásu (známého též jako Trans-neptunské objekty). To je důležité pro jeho pozdější postavení, ale historicky byl Pluto klasifikován jako planeta a bylo by nejlepší to tak ponechat.

Povrch
Povrch není prozkoumán jinak než pomocí HTS.
Povrch je velmi kontrastní. Vidíme neuhlazené okraje severní polární čepičky tvořené s největší pravděpodobností ledem nebo jinovatkou z dusíku. Tmavší pás se překládá přes polární čepičku a byla pozorována i jasná skvrna. Některé albedové útvary jsou přisuzovány velkým impaktním kráterům, jejichž dna jsou pokrytá dusíkovým ledem. Velmi jasné oblasti mohou souviset s ukládáním (vymrzáním) nových vrstev ledu.

Dráha
Její dráhu tvoří velmi protáhlá elipsa, mění se tak její vzdálenost od Slunce v rozmezí 4,4 až 7,4 miliardy kilometrů. Od roku 1979 do 1999 byla proto Slunci blíže než Neptun. Sklon jeho oběžné dráhy je mnohem větší než u ostatních planet. Přestože to tedy vypadá, že kříží dráhu Neptuna, ve skutečnosti k tomu nedochází a obě tělesa se nikdy nemohou srazit.

Rotace
Pluto se otáčí ve směru opačném oproti směru otáčení většiny jiných planet. Jako u Urana je i rovina Plutova rovníku takřka kolmá k rovině jeho oběžné dráhy
Pluto a Charon mají těžiště mimo obě tělesa, blízko Plutu. Těžiště sleduje oběžnou dráhu kolem Slunce a Pluto a Charon se pohybují v pravidelných obloucích podél této dráhy, jako když žonglér krouží nevyváženým kuželem. Charon, protože je lehčí, se vychyluje z dráhy víc než Pluto.

Řez

Domníváme se, že se skládá z kamenného jádra, kolem něhož je plášť tvořený ledem. Jeho povrch je pokrytý zmrzlým dusíkem a metanem.

Složení
Složení Pluta není známé, ale jeho hustota (okolo 2 g/cm3) naznačuje, že je to pravděpodobně směs 70% hornin a 30% vodního ledu podobně jako u Tritona. Jasná místa na povrchu se zdají být pokryta zmrzlým dusíkem s malým množstvím (pevného) metanu, etanu a oxidu uhelnatého. Složení tmavých oblastí povrchu není známé, mohou být vytvořeny fotochemickými reakcemi způsobenými kosmickým zářením.

Podmínky
Povrchová teplota Pluta není příliš dobře známá, ale je pravděpodobně mezi 35 a 45 Kelviny (-228 až -238 stupňů Celsia).

Výzkum
Pluto je jediná planeta, která dosud nebyla navštívena žádnou kosmickou sondou (pozemského původu). I Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) dokáže rozlišit jen největší útvary na povrchu Pluta. Teď se však plánuje sonda Pluto - Kuiper Expres, která má prozkoumat jeho atmosféru a vyfotit povrch.Proletí kolem Pluta v roce 2010.

Mytologie
V římské mytologii byl Pluto (řecký Hádes) bůh podsvětí. Planeta dostala své jméno (po mnoha jiných návrzích) asi proto, že je tak daleko od Slunce a je permanentně ve tmě, možná taky proto, že PL jsou iniciály Percivala Lowella.