Střední vzdálenost od Slunce 1427 mil. km Nejmenší vzdálenost od Slunce 1347 mil. km Největší vzdálenost od Slunce 1507 mil. km Doba oběhu kolem Slunce 29,46 roku Rychlost oběhu kolem Slunce 9,64 km/s Doba otočení kolem vlastní osy 10 h 39 m 26 s Průměr planety 106900 km až 120000 km Hmotnost 5,7 E+26 kg Hustota 690 kg/m3 Teplota na povrchu 90 K Chemické složení atmosféry H2, He Magnetické pole více než 5 E-5 T Měsíce 24

Saturn je v pořadí šestou planetou od Slunce, druhou největší.

Saturn je obří planeta, která má 9,5krát větší průměr než Země, 95krát převyšuje její hmotnost a 750krát její objem. Je tedy mnohem menší než Jupiter. Nachází se 1,4 miliardy kilometrů od Slunce. Stejně jako Jupiter je to koule plynů, která se velmi rychle otáčí kolem své osy(jedna otočka trvá něco přes 10h). Narozdíl od Jupiteru má mnohem méně kapaliny a více plynu. Je proto mnohem méně hustý. Saturn by mohl plavat ve vodě! Jeho průměrná hustota je nižší než hustota vody a vůbec nejnižší ze všech planet sluneční soustavy. Saturn je mnohem méně barevný než Jupiter, přesto však vykazuje pásovou strukturu, ale méně bohatou co do podrobností a jejich kontrastu.

Saturn je nejméně hustá planeta - jeho měrná (specifická) hmotnost (0,7) je menší než vody.

Jako Jupiter má i Saturn vnitřní zdroje tepla: vydává asi třikrát více energie, než jí dostává od Slunce.

Rotace
Doba rotace planety je o něco delší než u Jupitera. Saturn se otočí kolem své osy jednou za 10 hodin a 14 minut. Jeden Saturnův rok trvá 29,46 roku pozemského. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti asi 9,5 větší než Země.

Řez

Jako Jupiter je i Saturn složen zhruba z 75% vodíku a 25% hélia se stopami vody, metanu, čpavku a "hornin", podobně, jako bylo složení primární Sluneční mlhoviny, z níž byla vytvořena Sluneční soustava. Saturnova vnitřní stavba je podobná Jupiterově Sestává z pevného jádra, vrstvy tekutého kovového vodíku a vrstvy molekulárního vodíku. Stopy různých zmrzlých plynů jsou také přítomny. Saturnův vnitřek je žhavý (v jádře 12 000 K) a Saturn vyzařuje více energie do vesmíru než jí obdrží od Slunce. Většina této energie je produkována Kelvin-Helmholtzovým mechanismem stejně jako u Jupitera. Ale to není dostatečným vysvětlením Saturnovy jasnosti, ke slovu se pravděpodobně přidávají ještě jiné mechanismy. Nad jádrem je vrstva tekutého kovového vodíku, která sahá až do poloviny poloměru planety. Nad ní je pak vrstva tekutého molekulárního vodíku a hélia. Poté následuje plynná obálka tvořící 2 % poloměru planety. Nitro planety je také významným zdrojem tepla, ukázalo se, že Saturn vydává 2krát nebo 3krát více energie, než dostává od Slunce.

Magnetické pole
Předpokládanou existenci magnetického pole Saturnu prokázala sonda Pioneer 11. Toto magnetické pole je unikátní tím, že jeho osa totiž téměř přesně souhlasí s rotační osou planety (u mg. polí Země, Jupiteru, Merkuru i Slunce svírají rotační a magnetická osa úhel kolem 10°). Saturnovo mg. pole je asi 1 000krat silnější než mg. pole Země, ale 20krát slabší než mg. pole Jupiteru. Saturn je podobně jako Země a Jupiter obklopen radiačními pásy, které jsou asi 10krát větší než radiační pásy Země. Magnetosféra uplatňuje svůj vliv i na elektricky nabité částice prachu v prstencích a prstence naopak ovlivňují magnetické pole.

Mytologie
V římské mytologii byl Saturn bohem rolnictví. Jeho řecký protějšek Kronos byl synem Urana a Gai a otcem Dia (neboli Jupitera). Saturn je také kořen anglického slova "Saturday" - sobota; v antickém Římě se vždy v prosinci konaly na jeho počest týdenní slavnosti, tzv. saturnálie..