Fotosféra

Je to nejnižší vrstva sluneční atmosféry, její tloušťka je přibližně jen 300 km. Přesto z této vrstvy přichází naprostá většina světla, které vidíme. Koróna, která obklopuje chromosféru volně přechází do kosmického prostoru. Je sice řídká, ale zato velice horká - její taplota přesahuje 1 000 000 stupňů Celsia. Někdy lze s pomocí speciálních přístrojů pozorovat, jak se určitá oblast chromosféry náhle zjasní, tento jev se nazývá sluneční erupce. V chromosféře a koróně se též někdy zdvihají ohromné výtrysky plynu, které mnohdy dosahují několika průměrů Země. Nazývají se protuberance. Korónou ze Slunce neustále unikají toky velmi rychlých částic. Tento jev se nazývá sluneční vítr. Některé částice slunečního větru jsou elektricky nabité a klouzají po magnetickém štítu Země k pólům, kde pak způsobují nádherné polární záře.

Chromosféra
Leží nad fotosférou, její tloušťka je přibližně 10 000 km. Normálně ji nevidíme, protože je tvořena jen velmi řídkým plynem, který je pro většinu světla průhledný. Ježí se malými výtrysky horkého plynu, spikulemi. Její teplota stoupá s výškou - na hranici dosahuje 20 000 stupňů Celsia.

Koróna

Je to nejvyšší vrstva sluneční atmosféry. Koróna sahá do vzdálenosti několika slunečních poloměrů. Je tvořena tak řídkým plynem, že je průhledná pro jakékoli světlo. Koróna má velmi vysokou teplotu, až 7 miliónů K, a je výrazně nehomogenní. Koróna je pozorovatelná ze Země jen v době úplných slunečních zatmění, anebo koronografy z vysokohorských observatoří. Nejlepší pozorovací podmínky jsou samozřejmě na oběžných drahách kolem Země, kde již atmosféra vůbec neruší.