Sluneční skvrny

Místa ve fotosféře, kde je velmi silné magnetické pole. Je zde zpomalena doprava teplejšího plazmatu z nitra na povrch (na nabité částice v mag. poli působí Lorentzova síla, která mění jejich směr). Tato místa fotosféry jsou tedy o něco chladnější, a tím i o něco temnější. Nevyskytují se blízko pólů. Životnost jednotlivé skvrny je většinou jen několik dní. Časem se mění počet i velikost skvrn. Přibližně po 11 letech se opakuje maximum sluneční aktivity, kdy na Slunci můžeme spatřit desítky skvrn najednou.

Sluneční vítr
Je to proud částic (protonů, elektronů, jader helia, ...), které neustále unikají z koróny do meziplanetárního prostoru. Tento proud dosahuje daleko za dráhu Země. Projevuje se například tím, že "odfukuje" ohony komet tak, aby vždy mířily ve směru od Slunce. V dobách krátce po vzniku Sluneční soustavy "vyčistil" její vnitřní části od mikroskopického prachu, který se nespotřeboval na tvorbu větších těles. Dále sluneční vítr také neustále zásobuje naši magnetosféru novými nabitými částicemi a deformuje zemské magnetické pole. Nejnovější data ze sondy Ulysses ukazují, že sluneční vítr z proudů kolem polárních oblastí Slunce je emitován rychlostí téměř dvojnásobnou (750 km/s) než z níže (blíž rovníku) položených regionů. Rovněž složení slunečního větru z polárních oblastí je rozdílné - a přitom se magnetické pole Slunce jeví být rovnoměrné. Sluneční vítr má také velký vliv na ohony komet a měřitelně ovlivňuje i trajektorii vesmírných lodí a sond.

Erupce
Jsou to obrovská a náhlá zjasnění trvající i desítky minut. Vznikají ve sluneční chromosféře, když náhle zanikne magnetická smyčka, a tím vznikne velmi silné elektrické pole, které urychlí elektrony a protony na vysokou rychlost. Jejich uspořádaný pohyb se při srážkách mění v neuspořádaný, tepelný pohyb, teplota v okolí tedy prudce vzroste. Při erupci vzniká intenzivní elektromagnetické záření skoro všech oborů a proud rychlých částic, elektronů a protonů, které se pohybují meziplanetárním prostorem.

Protuberance

Jsou to obrovské výtrysky plazmy, které magnetické pole udržuje po dny i týdny ve výšce v koróně nad slunečním povrchem.