| 1610 | konec září Galileo Galilei pozoroval fáze Venuše |
| 1677 | E.Halley navrhl pozorovat přechody Venuše přes Slunce pro určení vzdálenosti Země - Slunce |
| 1761 6.června | M.V. Lomonosov objevil atmosféru Venuše |
| 1932 | T.S.Adams a T.Dunham zjistili oxid uhličitý v atmosféře |
| 1958 | z měření vlastního rádiového záření byla určena překvapivě vysoká teplota, později plně potvrzena |
| 1961 | první radarové určení vzdálenosti |
| 1961 12.února | start první sondy k Venuši. Sonda Veněra 1 prolétla ve vzdálenosti 100 000 km od planety, ale kontrolní středisko se sondou ztratilo spojení dříve, než dosáhla oblasti Venuše 1962 astronomové na observatoři Pic Du Midi ve Francii zjistili, že rychlost rotace planety je 4 dny. Dnes víme, že je to rychlost oblačné vrstvy, která se pohybuje 60 krát rychleji než vlastní planeta |
| 1962 22.srpna | start sondy Mariner 2, která 14 prosince odvysílala první informace o Venuši ze vzdálenosti 35 000 km od planety |
| 1964-1966 | radarové určení rotace Venuše |
| 1965 12.listopadu | start stanice Veněra 2. Koncem února 1966 prolétla ve vzdálenosti 24 000 km od planety 1965, 16.listopadu start sondy Veněra 3, která 1.března 1966 dosáhla povrchu Venuše |
| 1967 12.června | start sondy Veněra 4. Přistála 18. října 1967. Vysílala první přímá měření z atmosféry 1967,14.června start sondy Mariner 5. Průlet kolem Venuše 15.října 1967 ve vzdálenosti 4 100 km. Další údaje o atmosféře |
| 1969 5.ledna | start sondy Veněra 5. Sonda přistála 16.května 1969. Až do výšky 20 km nad povrchem vysílala data. První měření na noční straně planety |
| 1969 10.ledna | start sondy Veněra 6. Cílové planety dosáhla 17. května 1969. Další měření v atmosféře |
| 1970 17.srpna | start sondy Veněra 7, která 15. prosince měkce přistála na planetě a 23 minut vysíala přímo z povrchu. První měkké přistání na cizí planetě |
| 1972 27.března | start sondy Veněra 8, která 22. července vysílala plných 50 minut z povrchu |
| 1973 2.listopadu | start sondy Mariner 10, jejíž cílovou planetou byl Merkur. Dráha byla zvolena tak, že nejprve 5 února 1974 prolétla ve vzdálenosti 5 800 km od Venuše. Televizní kamera potvrdila rychlé proudění v oblačné vrstvě. |
| 1975 8.června | start sondy Veněra 9, která 22. října dopravila přistávací pouzdro na povrch Venuše. Druhá část sondy vytvořila první umělou družici Venuše. Přistávací modul vyslal první televizní záběry povrchu |
| 1975 14.června | na cestu se vydala Veněra 10, dvojče Veněry 9. Dne 25. října 1975 vysílala 65 minut z povrchu. Orbitální část se stala druhou umělou družicí Venuše |
| 1978 20.května | odstartovala sonda Pioneer Venus 1, která se 3. prosince 1978 stala třetí umělou družicí Venuše. Mapovací radar sondy poskytl data pro mapu téměř celého povrchu planety |
| 1978 8.srpna | start sondy Pioneer Venus 2, sestavené ze čtyř sestupových modulů, které 9. prosince 1978 zkoumaly podmínky v atmosféře planety. Jedno z pouzder vysílalo 63 minut z povrchu |
| 1978 8. září | start sondy Veněra 11, která dorazila 25. prosince do oblasti cílové planety. Vysílala 95 minut z povrchu a provedla podrobný rozbor ovzduší |
| 1978 14.září | start sondy Veněra 12, dvojče Veněry 11. Přistávací modul vysílal plných 112 minut z povrchu. |
| 1981 30.října | start sondy Veněra 13 |
| 1981 6.listopadu | start sondy Veněra 14 |
| 1982 1.března | na Venuši přistál sestupový modul sondy Veněra 13 |
| 1982 5.března | na Venuši přistál sestupový modul sondy Veněra 14. Oba moduly vysílaly barevné televizní snímky z povrchu a provedly rozbor vzorků půdy odebraných z hloubky 30 mm |
| 1983 2.června | start sondy Veněra 15 |
| 1983 7.června | start sondy Veněra 16 |
| 1983 10.října | sonda Veněra 15 se stala čtvrtou umělou družicí Venuše |
| 1983 14.října | sonda Veněra 16 se stala pátou umělou družicí Venuše. Obě sondy byly vybaveny aparaturou pro radarové mapování povrchu planety |
| 1984 15.prosince | start sondy Vega 1 |
| 1984 21.prosince | start sondy Vega 2. Úkolem obou sond byl průzkum Venuše a Halleyovy komety. Vega 1 proletěla kolem Venuše 11. června 1985, Vega 2 o čtyři dny později. Přistávací pouzdra obou sond obsahovala přístroje pro studium povrchu planety a balóny pro výzkum atmosféry Venuše. Přístroje Vegy 2 pracovaly 20 minut na povrchu Venuše a 46 hodin v její atmosféře. Gravitační pole Venuše ovlivnilo dráhu hlavních částí sond tak, že po malých korekcích prolétly 6. a 9. března 1986 kolem Halleyovy komety. |