I když stejný, má Měsíc mnoho různých tváří. Astronomové říkají, že mění fáze. To, v jaké fázi se Měsíc nachází, udávají některé kalendáře. Celý tento úchvatný životní cyklus měsíčních proměn se nazývá lunace a trvá přesně 29 dní 12 hodin 44 minut a 2,8 sekund. Od 17. ledna 1923 se začaly lunace označovat pořadovými čísly. Tak například víme, že první snímky odvrácené strany, které pořídila sonda Luna 3 pocházejí z lunace č. 455, Neil Armstrong vystoupil na povrch Měsíce při lunaci č. 576 a že poslední úplné zatmění Slunce dvacátého století z 11. srpna 1999 nastalo při lunaci č.947. Nyní se vydejme na měsíc trvající prohlídku měsíčního cyklu:

Nov - stáří 0 dní

Celý "životní" cyklus Měsíce začíná novem, kdy se náš soused nachází mezi Zemí a Sluncem. Osvětlena je jeho odvrácená strana, při pohledu ze Země je tudíž neviditelný. Jednak se díváme na jeho temnou polovinu, jednak se zdržuje na denní obloze poblíž Slunce. Měsíc v novoluní (angl. New Moon) můžeme spatřit pouze při zatměních Slunce, kdy jeho silueta "ukrajuje" sluneční disk.

Dorůstající srpek - stáří 0 až 7,4 dní

Už pár dní po novu lze večer nad západním obzorem sledovat úzký měsíční srpek, kterému se v anglickém jazyce říká Waxing crescent. Na obloze se den po dni neustále vzdaluje od Slunce, zapadá stále později a přibývá.V této době můžeme spatřit krásný slabý svit i na neosvětlené straně měsíčního disku - popelavý svit. Již Leonardo da Vinci věděl, že jde o sluneční světlo odražené Zemí.

První čtvrť - stáří 7,4 dní

Měsíc má podobu písmene D (pouze na severní polokouli, na jižní je tomu naopak). Vychází již kolem poledne a zapadá kolem půlnoci. Jedná se o význačnou fázi, které říkáme první čtvrť (angl First quarter). Nastává zároveň jedna z nejlepších příležitostí, prohlédnout si Lunu v dalekohledu. Na rozhraní světla a tmy se totiž nacházejí útvary poblíž středu měsíčního disku, které nejsou zkresleny šikmým pohledem. Krátery jsou tedy krásně kruhové a my hledíme přímo do jejich vnitřku.

Dorůstající Měsíc - stáří 7,4 až 14,8 dní

Měsíc je stále nápadnější, neboť dorůstá a svítí po větší část noci. V anglickém jazyce se přibývajícímu Měsíci po první čtvrti říká Waxing gibbous. Právě v tomto období nastává vhodná doba k prohlédnutí kráteru Copernicus nebo Moře dešťů (Mare Imbrium).

Úplněk - stáří 14,8 dní

Měsíc dorostl do úplňku - je osvětlená celá polokoule přivrácená k Zemi. Úplňkový Měsíc (angl. Full Moon) zpravidla vychází hned po západu Slunce a rychle zalévá okolní krajinu svým svitem. Jeho jas se ale zároveň "rozlévá" po celé obloze a nedovoluje sledovat slabější objekty - astronomové mají nucené volno. Za úplňku může za určitých okolností nastat nádherný úkaz, kterému říkáme zatmění Měsíce.

Couvající Měsíc - stáří 14,8 až 22,1 dní

Po úplňku se hranice světla a stínu (terminátor) objevuje u pravého okraje Měsíce a tentokrát představuje hranici, kde naopak Slunce zapadá. Tma vítězí nad světlem a Měsíc "couvá". Luna vychází stále později a zapadá až po východu Slunce.V angličtině se tomuto období říká Waning gibbous.

Poslední čtvrť - stáří 22,1 dní

Večerní terminátor dorazil až ke středu měsíčního disku - Měsíc je v poslední čtvrti a má podobu písmene C - pouze na severní polokouli, na jižní je tomu naopak. Vychází až kolem půlnoci a k západnímu obzoru se sklání za denního světla někdy kolem poledne. Havajané tuto fázi označují jako Ole-ku-kahi, angličané Last quarter. Opět se začíná objevovat popelavý svit.

Ubývající srpek - stáří 22,1 až 29,5 dní

Celou noc prohlížíte nádherné objekty vzdáleného vesmíru, jejichž světlo k nám přichází z úžasných hlubin vesmíru. Před svítáním se však nad východním obzorem objevuje srpek ubývajícího Měsíce (angl. Waning crescent). Den po dni vychází později a brzy zmizí v září vycházejícího Slunce. Nastává nov a začíná nová lunace, nový cyklus měsíčních fází.