Nesmírně důležitým činitelem s ohledem na vznik a vývoj života je tekutá voda. Výskyt tekuté vody je umožněn příznivou teplotou a atmosférickým tlakem. Podle některých výzkumů má značná část pozemské vody svůj původ v kometárním materiálu, který se v počátečních etapách vývoje Země dostával v podobě kometárních jader na povrch a staly se tak důležitým zdrojem této důležité sloučeniny. Poslední výzkumy však ukazují na jisté rozdíly v izotopovém složení. Tým pracovníku z Caltechu (Kalifornský technologický institut) získal velmi cenné údaje z měření chemického složení vody unikající z komety HaleBopp. Závěr na základě měření pomocí milimetrových radiových vln je ten, že kometární voda obsahuje výrazně větší procento těžké vody (s jedním neutronem v jádře navíc). Pokud by se tato měření potvrdila, museli bychom pozměnit některé naše představy o vývoji vodních mas na naši planetě. Bez ohledu odkud pochází pozemská voda má pro vznik a vývoj pozemského života prakticky nezastupitelnou úlohu.
Velmi důležitým faktorem z hlediska udržení a stability klimatu je skutečnost, že voda má velkou tepelnou kapacitu. To jí umožňuje nakumulovat velké množství tepelné energie. Voda působí jako dobrý chladič i ohřívač. Všichni víme, že oceánské klima je mírnější a vlídnější. V létě oceán chladí (obrovské masy vody se nahřívají) a v zimě naopak přímořské oblasti otepluje (voda se naopak postupně ochlazuje, a tudíž ohřívá své okolí). To je v globálním měřítku nesmírně důležité. Oceán pracuje jako jakási obrovská akumulační nádrž, která podle potřeby topí či chladí. Díky mořským proudům odnáší tepelnou energii z teplých oblastí do chladných, kde zmírňuje klima. Za příznivější klima v severozápadní Evropě vděčíme teplému Golfskému proudu.
Voda samozřejmě výrazně působí i na samotný pevný povrch svými erozními vlivy. Rozrušuje horniny, vymývá chemické sloučeniny ve vodě rozpustné. Vodní toky odnášejí do moří nesmírné množství pevné složky půdy, úlomků hornin apod. Voda má velmi podstatný vliv na utváření povrchu naší planety.